Anotace jednotlivých přednášek 

09:05  

Jak vypadá život v půdě a proč ho potřebujeme?

doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní mikrobiolog, poradce ministra životního prostředí

Zdravá půda je plná života, který zároveň musí být  druhově velice pestrý a vzájemně provázaný. Při produkci potravin jsme ale stále ještě nedocenili význam půdních organismů a to jak jsou nesmírně důležité pro přirozenou úrodnost půdy. Proč je zásadní podporovat život v půdě i při běžné zemědělské praxi? Jak to lze provést a jaké organismy v půdě vůbec žijí?

09:35

Přechod na regenerativní zemědělství z globální perspektivy (anglicky s tlumočením)

Timothy LaSalle, spoluzakladatel Centra pro regenerativní zemědělství a odolné systémy, California State Chico University (USA)

Mnoho zemědělců z různých koutů světa postupně přechází na regenerativní způsob hospodaření. Ačkoli jsou z různých klimatických podmínek, tak jejich zkušenosti jsou často velice podobné. Co je z těchto poznatků přenositelné do české zemědělské praxe? Kde a jak bychom měli začít?

10:15

Možnost využití agrolesnických systémů v českém zemědělství

Prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D., vedoucí Katedry tropických plodin a agrolesnictví, Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita.

V České republice i okolních zemích jsou dnes agrolesnické systémy (ALS) minimálně využívané. Naopak v jižních evropských státech jsou ALS poměrně rozšířené. Stejně tak tomu bylo u nás před druhou světovou válkou. V souvislosti s klimatickou změnou bychom měli uvažovat o opětovném větším zavádění ALS i v Česku. Jaké hlavní výhody přináší zavádění agrolesnických systémů? Jak konkrétně vypadá a za jakých podmínek se nejvíce vyplácí? A jak nejlépe začít?

11:20

Panel: Evropská strategie pro půdu

Ing. Petr Jílek, náměstek pro ekologické zemědělství, Ministerstvo zemědělství ČR
Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu za KDU ČSL
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí

Moderuje Václav Bašný.

Ministerstvo zemědělství v souladu s Evropskou strategií pro půdu plánuje podporovat tzv. uhlíkové zemědělství (carbon farming). Jaké proměny v evropské zemědělské politice směrem k udržitelným postupům využívajícím přirozené fungování ekosystémů a ochrany zdraví půdy můžeme brzy očekávat?  Jaké konkrétní změny hospodaření bude podporovat MZe? Další dotazy související s budoucí proměnou zemědělství zodpoví hosté panelové diskuze.

 12:00

Panel: Jaké jsou první zkušenosti s regenerativním zemědělstvím?

Jakým výzvám čelí zemědělci, kteří u nás regenerativní způsobem hospodaří? O své zkušenosti se v panelové diskuzi podělí Martin Veverka ze skupiny SUR-LIE, Zbyněk Gazdík ze skupiny RenoFarmy a středoškolský učitel a soukromý zemědělec Jiří Holejšovský.

12:35 

Nárůst uhlíku v půdě po roce fungování projektu Carboneg

Václav Kurel, ředitel projektu Carboneg

Regenerativní zemědělství přináší celou řadu výhod pro půdu, krajinu, zemědělský sektor a celou společnost.  Carboneg sleduje zahraniční trendy a je vůbec první projekt na podporu uhlíkového zemědělství (carbon farming) u nás. Jak vypadá propojování zemědělců a komerčních subjektů z jiných odvětví v praxi? V čem je odlišný oproti jiným programům a jaké možnosti projekt nabízí na podporu zejména přechodového období?

14:15

Tříletá cesta přechodu na regenerativní zemědělství

Rostislav Mátl, předseda představenstva DVP Agro a.s.

V zemědělském podniku DVP Agro začali před několika lety postupně aplikovat různé principy regenerativního zemědělství. Za tu dobu získali mnoho cenných zkušeností a výborných výsledků. Jak konkrétně vypadaly jejich osevní postupy a jaké jsou jejich ekonomické výsledky? Jak v DVP Agro hodnotí svůj přechod na regenerativní zemědělství?

14:45

Jak funguje regenerativní zemědělství v období sucha?

Robert Dohál, předseda družstva ZD Krakovany (Slovensko)

Léto 2022 bylo na Slovensku poměrně teplé s malým množstvím srážek. Velké sucho zažívali i v ZD Krakovany, které již několik let hospodaří regenerativním způsobem. Jak vypadala jejich produkce ve srovnání se sousedními konvenčními parcelami?  Pomáhá regenerativní zemědělství zvyšovat odolnost porostu v období sucha?

15:50

Výhody a úskalí regenerativní pastvy v praxi

Wenzel Lobkowicz, majitel panství v Drahenicích

Na panství v Drahenicích provozují regenerativní způsob pastvy skotu a drůbeže již několik let. Podařilo se jim takto zregenerovat stav porostu a výrazně zvýšit produkci biomasy. Jak přesně to v praxi vypadá a jaké to přináší výsledky? Vychází to finančně i přes vyšší pracnost tohoto způsobu pastvy? Na co je potřeba si dát pozor? Kolik práce denně zabere péče o zvířata při regenerativním způsobu pasení?

16:20

Jak vypadá pastevní chov orientovaný na zákazníka, přírodu a zisk?

Karel Kalný, majitel statku Mitrov

Regenerativní pastva může fungovat jako výborný zdroj kvalitního masa s nízkou uhlíkovou stopou, pokud se spotřebovává lokálně. Tento princip zavedli i na statku Mitrov. Jak vypadá v praxi kombinace přírodě blízkého hospodaření se silným vztahem k zákazníkovi? Jak může dohromady fungovat chov, restaurace i bourárna na farmě rodinného typu? Dává takový rozsah činností i ekonomický smysl?

16:45

Přirozená pastva velkých kopytníků jako součást zemědělské praxe?

Dalibor Dostál, ředitel, Česká krajina o.p.s.

Regenerativní zemědělství se snaží inspirovat zejména pozorováním a pochopením přírodních principů. A o důslednou aplikaci přírodních mechanismů se snaží i nezisková organizace Česká krajina. Podařilo se jim tak úžasně proměnit stovky hektarů původně degradovaných ploch v bývalém vojenském prostoru Milovice. Chudé trávníky tam po zavedení přirozené pastvy velkých kopytníků v průběhu sedmi let nahradily rozkvetlé, druhově bohaté pastviny. Co je z toho přenositelné i do běžné zemědělské praxe?